Kuba z KnedloZelo Wear je momentálně v Jordánsku a přichomejtnul se tam k poměrně zásadní věci. Seznámil se s Arnem Hillernsem z neziskovky Make life skate life. Že Vám to nic neříká? A co obří komunitní DIY skateparky v Bolívii a Indii? To už Vám asi začíná svítat ne? No a právě tyhle projekty má Arne na svědomí a momentálně plánuje nový projekt zvaný 7hills skatepark právě v Jordánsku. U tý příležitosti ho Kuba neváhal vyzpovídat:

Začnem klasicky. Jméno, věk, profese, etc.

Jmenuje se Arne, je mi 31 a jsem sociální vědec, studoval jsem sociální vědy. Teď stavim skateparky.

Kdy jsi začal skejtovat a co tě k tomu přivedlo?

Začal jsem v roce ’99, víceméně z nudy. Pocházim z malýho města v severním Německu, kde není moc co dělat. Dva mí kámoši tehdy skejtovali a já jsem se do toho dostal celkem rychle. Naučil jsem se ollie a od tý doby už jsem nikdy nepřestal jezdit.

Byl u vás ve městě tehdy nějakej skatepark? 

Ne, jenom street. Jeden byl asi 40 minut od nás, ale rodiče mě tam nechtěli vozit, takže jsem tam moc nejezdil. V parcích jsem začal jezdit až pozdějc, když jsem se přestěhoval do většího města.

Myslim, že v Německu je hodně oficiálních parků, ale ty jsi se rozhod‘ začít stavět sám. Co tě k tomu vedlo?

Když jsem byl na škole v Hannoveru, začali jsem dělat vlastní překážky. Město nám neposkytlo pořádnej prostor na skejtování. Byla tam v tý době jedna pěkná plaza, ale zavřeli jí, protože sousedi nadávali. Tak jsme se rozhodli něco postavit sami. Taky jsme byli ovlivněný Pontusem Alvem, jeho filmem Strongest of the Strange a celým tím hnutím. Začali jsme v roce 2006 a od tý doby to furt rostlo (DIY park).

Nakonec si nás začalo všímat město, takže když se pak chystali dělat něco kolem skejtu, šli za náma. Nakonec postavili veřejnej skatepark, ale chtěli, abychom naše DIY místo udrželi. Uvědomili jsme si, že zkrátka není možný jen sedět na prdeli a čekat až se něco stane, musíš to iniciovat. Všechny pozitivní aspekty pak přijdou s tím.

Zmínil jsi vliv Pontuse Alva. Skejtoval jsi s nim někdy? Nebo stavěl?

Jo, byl u nás v Hannoveru a bydlel u kámoše, kterej začal DIY hnutí. Taky u nás něco postavil a ví, co děláme.

Chci se zeptat hlavně na dva projekty, ve kterejch jsi byl zapojenej, a sice skatepark v Indii a v Bolívii. Jak to začalo?

S kámošem jsme jeli na trip do Indie a projeli jsme celkem velkej kus země. Skejtovali jsme v hodně městech a byli jsme celkem udivený, když jsme viděli, že nikde nejsou žádný skejtři. Tak jsme hledali na netu a zjistili jsme, že v Indii je jeden Angličan jménem Nick Smith, kterej stavěl původní park ve městě Bangalore. Seznámil nás s místní HolyStoked crew a ty nám ukázali půdu, kterou měli k dispozici, že tam chtěj postavit park a skateshop. Řekli jsme si, proč ne, už jsme to dělali v Německu, tak proč to nezkusit tady. Tak jsme vymysleli návrh, sehnali sponzory a postavili skatepark.

V Bolívii to bylo tak, že sponzor, kterej nám pomohl v Indii, chtěl dělat na dalším projektu, takže už to nebylo tolik spontánní.

Bylo těžký tyhle projekty nastartovat? Jednání s autoritama, shánění peněz a pracovní síly. Co bylo nejtěžší?

Jednání s autoritama jsme v Indii absolvovat nemuseli, protože jsme stavěli na soukromým pozemku. Museli jsme jen sehnat budget, což jsme nejdřív dělali skrze konexe a různý kolaba. Taky jsme našli velkýho sponzora, takže to šlo snadno.

Jak jsme říkal, s Bolívii to bylo tak, že sponzor s náma chtěl dělat na dalším projektu, takže jsme jen řešili, kde to bude. Přemejšleli jsme o Latinský Americe a Bolívie nám přišla jako přirozená volba, protože už tam existovala scéna, ale nebyli tam místa na ježdění, na rozdíl třeba od Chile nebo Argentiny, který maj hodně skateparků. Bolívie je zároveň nejchudší zemí Latinský Ameriky.

Jednání s místníma ouřadama bylo složitý, protože všechno jde mnohem pomalejc než třeba v Evropě. Je to hodně o konexích. Naštěstí jsme byli v kontaktu s Miltonem, místním chlápkem, kterej se stará o skejtovou scénu v hlavním městě La Paz. Ten už měl potřebný známosti, takže věděl o lidech, který mohli rozhodnout a dát nám pozemek.

Takže vaše parta se pak starala hlavně o stavbu?

To ne, s ouřadama jsme jednali všichni. Museli jsme sehnat pozemek, materiály, dostat do země dobrovolníky. Nebylo to nějak rozdělený.

Co aktuální projekt v Jordánsku. Jak jsi se k tomu dostal?

Byl jsem ještě pořád v Bolívii, když mě kontaktoval Jon Chaconas z Kalifornie a jeho kámoš, kterej žije v Jordánsku. Jon se chtěl zapojit do stavby parku v Bolívii, ale už jsme tou dobou měli hotovo. Pak navrhnul, že bysme mohli rozjet projekt v Ammánu (hlavní město Jordánska). V tý době už jsem věděl, že tu je scéna, protože jsem byl v kontaktu s Mohammedem Zakariou (místní skejtovej guru, pozn.red.).

Přítomnost skejtový scény je důležitá pro všechny projekty, na kterejch se podílim, protože jednim z cílů je tu scénu posunout. Existujou organizace, který začínaj projekty v místech, kde žádná scéna neexistuje, ale já radší dávám věci dohromady se skejtrama.

Myslim ale, že moc lidí z globální skejtový komunity o existenci jordánský scény neví. Mě hlavné baví objevovat skateboarding v zemích, o kterejch leckdo možná ani neslyšel.

V současný době je v Jordánsku velký množství uprchlíků ze Sýrie a Iráku. Snažíte se prostřednictvím stavby skateparku nějak pomoct dětem z uprchlickejch rodin?

Původně jsme chtěli postavit skatepark primárně jako místo pro uprchlický děti. Pak jsme se dostali do styku s místní skejtovou scénou, takže jsme se začali trochu víc zaměřovat na skejtry samotný. Což nevylučuje fakt, že děti z uprchlickejch rodin by měli bejt součástí projektu. Budem se snažit, aby znevýhodněný děti mohli skejtovat. Přístup do parku bude zadarmo a zároveň se chystáme rozdat nějaký skejty.

Na druhou stranu, kdybychom postavili park v uprchlický oblasti, muselo by to bejt mimo Ammán.

Pro mě je ale důležitý, aby v parku jezdili skateři, protože děti se od nich můžou učit. Kdyby tam ty děti byly samy, nikdy nezjistí, co všechno se dá na skejtu dělat. To je důvod, proč by park měl bejt uprostřed města.

Budete s realizací projektu postupovat stejně jako v Indii a v Bolívii? Napadaj tě nějaký chyby, který jste udělali?

Chyb jsme udělali hodně, časem se člověk učí. Tentokrát bych hlavně chtěl, aby byl skatepark community-built, tj. aby se na jeho stavbě nějakým způsobem podíleli skejtři z celýho světa. Možná do toho ani nezatáhnem žádný sponzory. Chcem, aby jednotliví skejtři viděli, že je tu nějaká scéna, a třeba budou ochotný stavbu parku podpořit.

Takže jak chcete celej projekt financovat?

Rozjeli jsme crowdfundingovou kampaň, to je nejvíc nezávislej způsob. Dík předem za případnou podporu!

Jestli chcete podpořit svojí korunou super projekt, můžete tak učinit na adrese:

https://www.indiegogo.com/projects/7hills-skatepark

Díky Kubovi za rozhovor a Arnemu za to, že dělá věci, tak, jak se dělat mají! Respekt!