POB je nezisková organizace zaměřená na sociální integraci jedinců postižených skateboardingem.

Uměle nafukuje bublinu v níž se tito jedinci dlouhodobě izolují od majority v marné naději, že je většinová společnost nevnímá jako neperspektivní a infantilní díky jejich fascinaci v prknu se 4 kolečky, která „přeci všechny normální lidi opustila už před 20 lety na hranici puberty“.

S mottem Lepší kino na zemi než Pavouk na olympiádě přináším nepravidelnou dávku více či méně rezonujících témat pro úzce vyprofilovanou cílovou skupinu skejtových fotrů a jiných vyděděnců. Občasné kontroverzní náměty většinou poukazují na to, že se sami bereme až příliš vážně, což trošku podrývá myšlenku, že by to skejtování mělo být hlavně o srandě. A o srdíčku… a o feelingu…a pivo je taky fajn, víš jak…

Ačkoli bych pod tíhou neúprosné logiky „skejtuješ napiču, drž hubu“ měl své názory na věci, kterým nerozumím, držet tak maximálně někde u toho piva, cítím nutkavou potřebu hledat nový spoty a vychytávky ve skateboardingu, jimiž bych si omluvil své podprůměrné výkony. Má frustrace z pohybu na progresivní křivce, kde už jsem dávno ve fázi, kdy líp už bylo, je pak zachycena někde tady mezi řádky jedniček a nul.

POB je takovej vrátnej českýho skateboardingu – opojen iluzí vlastní důležitosti. Jeho reálný přínos čemukoli je ale přinejmenším diskutabilní.

Na druhou stranu číst to nemusíte, nikdo vás nenutí, že jo…