Čau, skejtovali jsme u nás za barákem a začalo pršet, tak jsme sedli pod stříšku nejbližšího paneláku, dokud to nepřejde a nějakej týpek z Brna, co dorazil k nám do maloměsta za svým bratrancem na prázdniny, vytáhl TechDecka a začal si krátit čas. Úplně jsem čuměl co s tím dělá a ten den večer jsem doma vyštrachal plastovej přívěsek na klíče nějaký rybičky, ani grip to nemělo a za pár dní jsem se naučil ollie, pár týdnů na to koupil jsem prvního TechDecka za 360kč v tý době a už se to se mnou táhlo. 🙂

---

Letí to brutálně, ale letos to bude 14 let…

Děsně mě to chytlo už na začátku, v tý době před 14 lety jsem neměl vůbec přístup k internetu a v ČR fungovaly asi 2 finger weby a 1 fórum, bylo to fakt těžký se učit nový triky a asi proto mě to tolik bavilo. Měli jsme supr partu se kterou jsme pořád jezdili a jeden z nich měl ve sklepě mega park z kartonu a další kámoš tátu truhláře, takže jsme z odřezků pořád tloukli dohromady nějaký rampy. Někdy v roce 2005 jsem i začal dělat svoje dřevěný desky a od 2006 jezdit na závody po Evropě a myslím, že právě kvůli těmhle dvěma věcem mě to drží do teď.

Hehe, vždycky jsem si říkal, že mi to v podstatě nijak život neovlivňuje, že si jen občas cvrnknu u stolu a pak se rozhlídnu okolo v pokoji a všude po poličkách rampy a prototypy nových desek, pod postelou rampy, na skříních velký funboxy a U rampy. A asi znáš ten pocit, když jdeš po ulici a koukáš po spotech, tak já navíc vidím i spoty na malej skejt. 🙂

---

Mám dřevěnou desku Finga fingerboards (ty vyrábím sám), desky jsou obecně lepený často z 5 vrstev dýhy, šířka se teď jezdí kole 31 až 33 mm (já mám 32 mm). Grafiky se tisknou stejně jako na skejt, aby se při slidování odíraly. Na desku nahoru už nelepíme šmirgl papír, ale takovou protiskluzovou pěnu, která pěkně tahá a neobrušuje ti polštářky prstů.

Trucky mám Ytrucks z Portugalska, ty mají silenbloky jako skejtový trucky a normálně s tím můžeš zatáčet, naklápí se to pěkně, jsou speciálně designovaný na co nejmenší váhu. No a kolečka jezdím Oak wheels, rovněž portugalský výrobek, ty mám rád protože jsou z uretanu a nekloužou po stole jako ty klasický plastový tvrdý kolečka, revert s tím neuděláš, takže frontside flip moc neošmelíš. 🙂

Malinký kuličkový ložiska v kolečkách už dneska nejsou žádný nadstandard, spíš bych řekl základ. Dokonce jsou i kolečka, který mají 2 malinký úzký ložiska v kolečku, aby to bylo co nejvíc skejtový. Joo, zní to dost uchylně co? Ale je to prostě replika velkýho skejtu se vším všudy, kromě toho gripu…

Dneska se tomu v business sféře často říká „professional equipment“, aby z mamky vytáhli víc peněz, takže už podle názvu to bude stát ranec… TechDecka dneska koupíš kolem stovky. Takovej lepší komplet seženeš za 600 kč, včetně dřevěný desky a koleček s ložiskama z Číny a ten tzv. „profi“ setup i za 2500 kč. Je to morda no… Ale samozřejmě podle té ceny se odráží i kvalita, ten setup za 2500 ,- ti vydrží fakt dlouho, nic ti na tom nechrastí, kolečka pěkně drží na osičkách, neupadávají matičky, jede to jak po másle, hladce.

Snažím se i skejtu občas svést, ale ne vždy mi to po práci časově vychází. Skejtovat jsem začal dřív a myslím, že to je i výhoda. Když víš jak ty triky dělat nohama, líp se ti to dělá prstama.

Ve světě je to hodně velký. I když se obecně zdá, že to opadá, tak pořád jsou země, kam ten boom, který už má Evropa za sebou, teprve došel a frčí to tam hodně. Taková Indonesie, Taiwan, Filipíny, Rusko a podobný destinace jsou teď na vrcholu a jezdí tam strašně moc lidí. V Evropě už ten boom byl v roce 2010 – 2012 a ty lidi co v té době jezdili už pomalu z dětí vyrostli do let, kdy jsou na vysoký nebo pracují a už pro ně není fingerboarding to nejvíc v životě. Nových děcek moc nezačíná, asi to nemůžou hrát na jejich smartphonech nebo co…

Ale na velkých závodech třeba v Německu potkáváš lidi fakt z celýho světa, až mě to zaráží, že týpci z USA, Ukrainy, Brazilie, UK, Ruska nebo právě z té Asie jedou do Evropy na 1 – 2 týdny, daj si závody a nějakou skate tour po pár evropských zemích a zase jedou zpátky. Ale hlavním motivem cesty byly finger závody… hodně se mi na té komunitě líbí, že fakt potkáš zajímavý lidi z celýho světa, kteří se stanou opravdu kámoši a můžeš za nimi kdykoliv přijet k nim domů na dovolenou.

Spíš bych řekl, že je ten finger hodně ovlivněný skejtem, už jen ti výrobci fb věcí se snaží být co nejvíc „real“ a rideři dělají triky co vidí ve skejt videích. Jak nedávno byla ta doba no comply, tak ve fingeru se to taky začalo dělat. Ale potom si zase finger svět frčí ty svoje věci jako pěnovej tape místo gripu, taky se hodně dělají ručně malovaný grafiky na desky nebo tzv. „split ply desky“ kdy máš spodní dýhu skládanou z mnoha kousků různě barevných dýh a ve finále ti to dělá nějaký motiv. Taková mozaika z dýhy.

Jojo, většinou to bývá spojený s nějakými těmi závody v jiné zemi. První pořádný trip byl v roce 2010, kdy jsme v českou firmou Big Construction, která vyrábí rampy, jeli na trip do Norska a Švédska. Dovezli jsme jim parky a nějaký produkty ke koupi, který u nich v tý době vůbec nebyly a za ty prachy cestovali 2 týdny po severu. Další dobrej trip byl v roce 2014, kdy jsem od firmy Oak wheels dostal zaplacený letenky do Portugalska, abych dojel na oslavu výročí otevření jejich kamennýho krámu v Portu – tak jsme měli s přítelkyní dovolenou v Portugalsku za pár kaček.

---

Teď mám doma super bazén, tak si rád pojezdím v něm a jinak doma mám nejradši jenom rail nebo box na rovině, za spotama rád vyrazím ven. Itálie je celá mramorová, tam je to paráda se spotama a jinak v Budapešti jsem byl moc mile překvapený spotama jak na skejt.

Co se týče vyloženě finger spotů, v Praze na Vyšehradě u toho kongresu (nebo co to je) jsou celkem 3 bazény kolem té budovy. Na Kladně jsme ve skateparku postavili repliku skateparku pro fingerboard, to tam taky pořád stojí. A v Novém Městě na Moravě máme mega 4m dlouhý park z betonu, což je docela světový unikát v tom smyslu, že je postavený mimo soukromý pozemek. Už od roku 2010 ho skoro každý rok zvětšujeme nebo nějak přestavujeme hehe.

---

Jasně, je to legenda. Myslím, že už od 1999 dělá Blackriver a výroba překážek ho živí jako jenom pár lidí na světě. V době toho finger boomu mělo Blackriver i 36 zaměstnanců a Blackriver posunul fingerboarding hodně daleko. Nastavili laťku úrovně kvality produktů hodně vysoko, ale rovněž cenovou hladinu posunul právě do té již zmiňované výšky, kde se pořád drží.

No, hele neprobudíš se s tím, hehe. Každoročně bývá mistrovství světa v Německu, v nedalekém Schwarzenbachu an der Saale a mě se to tam podařilo v letech 2013, 14 a 15 vyhrát, 2016 jsem nejel kvůli státnicím na vejšce. Tyhle závody se jezdí poměrně standardním stylem, za začátku 30-40s jízda na parku, potom další kolo 3 best triky (na každý 3 pokusy), další kolo zase jízda a šmikne se to na 5 lidí do finále, kde se jezdí game of skate.

Hehe, klasická a vždycky zapeklitá otázka… řekl bych jak kdy… vždycky se někdo najde, kdo si ze mě dělá prdel, že jsem zamrzlý dítě, pak přijdou jiní, co si to i zkusí a uznají, že to tam fakt nemám přilepený a zase tak jednoduchý, jak to vypadá, to není. Pěkným příkladem je Mystic SK8 Cup, kde míváme park (zmenšenou Štváňu) v relax zoně a každý rok se tam zasekne někdo (ať na pár minut nebo několik hodin) a zavzpomíná, jak před 8 lety na střední jezdili s techdeckem po učebnicích, hecuje se s kámošema nebo si představuje jak dává v tom největším rádiusu na Štváni blunt flip out hehe a jsou to taky skateři. Někdo se na tím umí povznést, někdo hold ne.