Sedím v kanclu. Přede mnou na stole leží červená krabice. Těch pár let mi přišlo jako věčnost. Od doby co Scuba Steve postul na Facebook fotku s červeným hrnečkem, která znamenala STOP pro mojí nejoblíbenější značku až do dnes. Těch pár let se neslo ve znamení hledání adekvátní náhrady a výsledky jste tu koneckonců měli možnost číst. Takže uvnitř leží jedna z nejlepších street skate bot všech dob ve svý slim verzi. Očekávání jsou obrovský. Polknu naprázdno a zvednu víko…

Na první pohled vlastně žádný překvapení – klasickej Accel po redukční kůře o něco menší než bejval Accel TT. Smíšený pocity. Skepse i radost z toho, že je všechno vlastně pořád stejně, i když všechno kolem se za těch pár let postavilo totálně na hlavu.

Rozdíl je znát ale hned po „nalodění“. Accel Slim nejenže sedí úplně akorát, ale zároveň je to pravděpodobně nejpohodlnější bota, kterou jsem měl kdy na noze. Vyndavací vložka se nekoná? Ok, proč ne. Centrovací pásky na odvětrávaným jazyku? Pane bože děkuju! Je vidět, že tuhle botu dělal skater!!

Na podrážce prachvobyčejnej prošitej cupsole? Všichni teď dělaj pěny z bůhví čeho a éS, kterej byl v tomhle vždycky číslo jedna, dá na podrážku klasickou NBS 400 s původním vzorkem? Hmmm…to bude vopruz to vyšlapávat. Přichází okamžik pravdy – první kontakt s gripem. Raz, dva, tři odrazy po cestě na Stalina…ok, tak tím bychom měli vyšlapávání za sebou. Jakto, že je ta bota takhle citivá hned v první sekundě???

No tak feeling bychom měli. První kanál v cestě, tak vokaž co v tobě je. Hop! Ollie jak za mlada. Powerslide…bez chyby. Accel je zakouslej do gripu jako vzteklej pes a nepustí.

Takže už na Sta dorazím s úsměvem na rtu. Možná, že tenhle podzim nebude tak špatnej. Na plácku opakuju abecedu a všechno přichází tak nějak hezky snadno, jako to u Accelu vždycky bejvalo. Kino na první teda nepřišlo, tam to chce trošku času.

Tři švy na špičce nejsou něco, co by v dnešní době člověk viděl často. Jsou to prostě švy. Na konci dne je vidět, že ještě pár dní a budu se proklínat, že jsem je nezakapal lepidlem. Ale tohle má bejt test, takže co…

Bota je pořád pohodlná, citlivá tak, že by jí to leckerá vulkanika mohla závidět, ale přitom kolem paty hezky pevná. A co dopady, hm? Nechápu jak bota s vlepenou nevyndavací vložkou může úplně s přehledem stíhat nejnovějším technologiím. Každopádně to tak prostě je…

Shrnuto a podtrženo:

Návrat éSu s modelem, kterej byl sice ikona, ale skoro 20 let se prakticky nezměnil, bylo docela střelectví a upřímně jsem byl v očekávání střídmej. Ale kluci ukázali, že pořád ví, jak se na kobyle sedí a dokážou z odkazu Accelu vykřesat tu nepopsatelnou a nepochopitelnou magii, která mi byla na týhle botě vždycky sympatická. Tahle bota je prostě 110% skateboarding. Pokud jste na tomhle vyrostli jako já, bez bázně do toho, nebudete zklamaný!