Jakožto věkem protřelý veterán tuzemské scaybort scény s minimem zkušeností, které bych mohl předat nastupující generaci jsem nucen čelit tvrdé realitě absolutní ztráty relevance všech sdělení, které bych mezi tyhle jedničky a nuly mohl vměstnat. Skejtový videa už ani nezvládám usledovat, polovinu jezdců v nich ani neznám a bavit se Pavoukovými výrony ega už považuji v mém věku také za nedůstojné.

Leč našel jsem si novou obsahovou skulinu pro ještě minoritnější cílovou skupinu, než jakou kdy tahle platforma dokázala zacílit – budu psát recenze na knížky. Asi si říkáte, že větší píčovina ze mě už vypadnout nemohla, ale má to dvě zajímavý stránky – jednak skejtově orientovaný literatury není úplně málo (sám mám v poličce poměrně velký množství titulů, který jsem důkladně neprostudoval) a druhak potřebuju trošku prolomit svůj status analfabeta digitálního věku, co za posledních pár let nedokázal dočíst víc knih, než bys na ruce nešikovnýho cirkulárníka prstů napočítal.

Kvalifikaci ani vlohy pro to samozřejmě žádné nemám, ale tak to mi nikdy nevadilo, že?

Začneme (přirozeně) trošku netradičně – první kniha není o skateboardingu, ale má k ní dost blízkej vztah. Sleduj tohle:

Nedávno se mi Javor při zevlování v Dakršídu po tréninku na Lůzrplacu zmínil, že četl knihu Kuby Jarolíma a dost jí chválil. Dost mě zaujalo, že člověk, kterýho si pamatuju ze stránek spotchecku Boardmagu v Příbrami před asi milion lety a majitel kožedělný korporace Eggo napsal knížku? Ok, díky za tip Javore, povídám a ještě ten večer googlim.

O knížce samotný toho nikde moc není, tisk si Kuba dělal zjevně na vlastní náklady, takže slovo dalo slovo a během pár dnů cinkla noticka zásilkovny, že na mě čeká na výdejně.

Knížka se jmenuje Nemám – což v jednom slovu abstrahuje celou esenci bezdomoveckýho života, o který taky pojednává. Hlavním hrdinou je nějakej Hynek, o kterým vám asi můžu prozradit, že skončí na ulici, aniž bych se dopustil nějak zásadního spoileru.

Tenhle mladej týpek navzdory tomu, že byl vychován v tom, že není nejostřejší tužka v penále má poměrně dobrej přehled o fungování mechanismů kapitalismu a jeho zákonitostech. Nicméně jeho pád mezi nejnižší společenskou kastu mu pomůže rozkrýt pravidla lidí v šedý zóně bez IDčka. Díky surovýmu ale zároveň velmi propracovanýmu popisu dokáže čtenáři navodit rychlou imerzi do postavy.

Převažující ich-forma interního monologu hlavního hrdiny je mně osobně hodně blízká a neodpustím si vzpomenout na Welshova Postelová tajemství mistrů šéfkuchařů, které mi tahle forma připomněla. Ale možná je to jen mým omezeným referenčním repertoárem… Každopádně jazyk a styl vyprávění hlavní postavy je velmi čtivej a dává příběhu spád.

Za velmi zajímavý považuju časový zasazení celý knížky. Nikde není uvedený v jakým roce se příběh odehrává, takže tak nějak automaticky předpokládáš, že je ze současnosti. Pak ale autor na pár místech v některých aspektech ulítne malinko do budoucnosti na příkladu masovýho rozšíření některých už dnes dostupných technologií, čímž celej příběh malinko vytrhává z rámce, kterej sis pro něj připravil, ale vždycky to dělá hrozně přirozeně, takže už během četby jsem si googlil, jestli něco AHP fakt existuje.

Samostatnou kategorií jsou pak citáty slavných osobností, který Hynek čas od času hodí do placu.

Jestli mě Javor na něco pro tuhle knížku utáhl, tak to byla míra detailu (nejen) života na ulici, se kterou autor pracuje. Nevím, jestli se takovýhle know-how někde volně válí po ulicích Příbrami či Žižkova, kde se Vejce asi pohybuje, ale přijde mi, že vzniku knížky musela předcházet poměrně rozsáhlá rešerše, kterou člověk doma za počítačem neudělá. Celkově mi přijde, že autor má zjevně dost širokej záběr v mnoha oblastech a občas z Hynka mluví tak trošku nad rámec jeho mentálních schopností, který jsem mu zpočátku čtení přisoudil.

Příběh jsem čekal víc zaměřený na day-to-day aspekty penerství a třeba zimní depku, kterou s sebou tenhle soci-ekonomický status přináší, jsem čekal rozpracovanou do daleko větší temnoty. Na druhou stranu hlavní hrdina je navzdory svý situaci činorodej až hanba a některý jeho penersko-hustlerský akce mě fakt rozesmály.

Oceňuju si sekundární dějovou linku kapitána Koudelky, která reflektuje příběh hlavního hrdiny, ale v závěru malinko postrádám její katarzi.

Nelze nezmínit ilustrace Petra Bláhy, který doprovázej začátek každý kapitoly a cover knížky.

Když vezmu v potaz vše výše zmíněné, musím Vejcemu vysmeknout poklonu za tenhle počin. V přípravě je už prý něco dalšího, takže se těším.

Kuba psal, že nově můžeš knížku pořídit na EGGO e-shopu, tak neváhej!