Výlety za hranice všednosti moravské partičky, která se sdružuje kolem progresivní fashion brand ikony východu republiky jménem Acrasy Apparel jsou úplným kontrapunktem našich výletů – nedomlouvají se rok a půl dopředu, jezdí na ně lidi, kteří umí jezdit na skejtu i druhý den na tour, jsou schopní něco natočit i s opicí na zádech a vše zakončit výstupem v profesionální kvalitě, protože nejsou líný točit a fotit se navzájem. Svým způsobem je jejich přístup ke skejtování natolik diametrálně odlišný, že na těchhle stránkách vlastně nemá co dělat.  Ale třeba ze mě mluví jen závist, kdoví. Každopádně předávám slovo Ondrovi do studia…

Frankfurt blog, část I. – Na cestě

Ondrovi začala tour v podstatě už v sobotu, kdy se nad ránem vydal do Plzně pro dodávku. K té jsme se dostali přes Tomíka, kterej před půl rokem začal pracovat v brněnským Temple storu a domluvil nám rok starýho Transita pro devět lidí s tak obrovským zavazadlovým prostorem, že by se tam vešlo snad i piano. Takže ještě jednou díky moc Mírovi, Tomíkovi a Temple storu za tuhle možnost!

S klukama máme sraz v neděli v 11 hodin večer, kde se nalodí velká část naší posádky a vyrážíme směr Praha, kde nabíráme Tomíka. Skrz zúžení na D1, asi 50 zastávkám na benzínkách se dostáváme do Prahy až ve 2 ráno. Rychle nabíráme Tomíka a konečně vyrážíme s vidinou toho, že kolem 9. hodiny ráno budeme ve Frankfurtu.  

O půl deváté ráno se probouzíme na parkovišti asi 300 km od Frankfurtu, posnídáme a jedeme dál s nadějí, že teda v těch 11 už určitě budeme na místě určení.

Abych to zkrátil, do Frankfurtu jsme se dostali až v 1 odpoledne, takže z původního plánu osmi hodinové cesty se stala skoro 14 hodinový utrpení.

Ubytování proběhlo rychle, vybalili jsme všechno potřebný, pobrečeli jsme, že nemáme ledničku a mrazák, takže Jägery a piva budou muset vydržet ještě chvíli teplý, dokud nekoupíme balení ledu a termo tašky.

První (a zároveň poslední, protože je už docela pozdě) spot dne je Hauptwache, což je taková frankfurtská Stalin plaza. Tady se potkáváme s lokálama, trochu zajezdíme a něco natočíme, kupujeme nachlazený pivka a už před půlnocí vyrážíme zpátky na ubytko se pořádně vyspat.  

V úterý vstáváme docela brzo, v blízkým obchodě nakoupíme pořádnou snídani a kolem poledne, v tom největším vedru, vyrážíme na obhlídku spotů. Velký díky patří Timovi, lokálnímu skejtrovi, kterej nás provázel po spotech, který jsou tady fakt super! Samozřejmě že titul MVP prvního dne vyhrává Vašek, kterej stihnul natočit další full part :).

K večeru ještě stíháme nakoupit pytle s ledem, nachladit Jägera a vyrážíme do víru velkoměsta, přesněji do parku a později na Hauptwache. Tady jsme to trochu přecenili a po tolika alkoholech nejsme moc schopní dál fungovat, takže se pomalu vydáváme zpět na ubytování, kde nás ještě stihnul asi 3x seřvat securiťák, protože jsme dělali bordel.

Frankfurt blog, část II. – Všichni už jsou v Německu

Středeční ráno trochu bolelo, protože předchozí večer se otevřela láhev hruškovice, která se míchala s Jägerem a asi všichni víte, co to znamená. Na druhou stranu jsme museli dopoledne napsat první článek na blog a bylo šílený vedro, takže jsme nemuseli mít výčitky, že neskejtujeme.

Zhruba ve 2 odpoledne jsme se konečně dostali z pokoje a dostali nápad na půjčení kol, který nám podstatně usnadnily dopravu po městě, protože  ve Frankfurtu je skvělá síť cyklostezek. První den jsme je využili k pushování na skejtu, ale povrch se moc nekamarádil s našema kolečkama, takže kolo byla jasná volba.

Vyrazili jsme na takovou frankfurtskou náplavku, u které jsme pod mostem objevili skatepark. Byl to takovej ten starej skatepark s rozjezdovým radiusem na jedné straně, pyramidou a bangama na straně druhé. V parku jsme chvíli točili s Tomíkem, kterýmu skatepark sednul. Potom jsme dali pivko a o chvíli později vyrazili do městskýho parku udělat skupinovou fotku. Tady bych jen zmínil, že v parku se nacházelo docela dost injekčních stříkaček (i jedna je moc) a v přilehlejch křovích podivný individua.

Rychle jsme se vyfotili a pokračovali po spotech. Bohužel na většině spotech nás ten den vyhodili, takže ani Vašek nestihnul natočit další full part. K večeru jsme už jen popíjeli piva, popojížděli po spotech a pomalu se přibližovali k pokoji. Tady jsme už jen čekali na Dana, kterej byl na cestě z pražskýho letiště.

Druhej den vstáváme docela brzo, půjčujeme znovu kola a vyrážíme do skateparku, kde jsme byli už první den. Tady trávíme docela dost času točením, ve skateparku je totiž taky bazénová část, ve které si Tomík namyslel triky do promo videa. Asi po čtyřech hodinách se přesouváme na další spoty a Ondra s Tomíkem se odpojili na hostel vyřídit maily a pracovní povinnosti.

K večeru se všichni potkáváme na centrálním spotu Hauptwache, zkoušíme štěstí na přilehlým spotě se šesti schodama, kde nás předchozí večer vyhodili. Všechno už vypadalo nadějně, kluci dopadali svoje triky, ale bohužel securiťák byl rychlejší a hrozil voláním policajtů, takže jsme sbalili saky paky a odjeli.

Den končíme na Hauptwache a někdy o půlnoci jedem zpátky na ubytko, protože je před náma poslední den točení.

 

Frankfurt blog, část III. – Epilog

Jak by řekl klasik: „všechno krásný jednou musí skončit“ a my vám přinášíme závěřečnej článek, kterej mapuje poslední tři dny naší tour.

Plán na pátek byl jasnej – dotočit co nejvíc záběrů. Vstávačka proběhla relativně brzo a vyrazili jsme na univerzitní kampus, kde byl jeden spot za druhým. Mimochodem, studovat na Goetheho univerzitě musí být boží, už jen kvůli tomu krásnýmu areálu celé školy.  

Zakotvili jsme u zídek, kde se Vašek docela dlouho trápil s jedním trikem, bohužel boj prohrál. Není se ale čemu divit, ten den bylo asi největší vedro celé tour a nám se navíc potvrdilo, že Vašek není stroj.

Z kampusu jsme se přesunuli do centra, konkrétně bylo v plánu točit na zídce u burzy. Ten den nám štěstí moc nepřálo, protože zídka byla obestavěná stánkama a konaly se tady trhy. Klasickej smolík. Naštěstí byl spot hned u Hauptwache, takže jsme nemuseli cestovat nikam daleko.

Na Hauptwache se rozjela film session a po setmění jsme se přesunuli na přilehlý schody v průchodě, kde jsme byli už minulej den. Kvůli sekuriťákovi jsme se rozdělili na dvě skupiny. Skupina A se skádala z Marka, kterej měl na starosti kameru, Vaška a Lukáše jako hlavní postavy celýho vystoupení. Skupina B ve složení Ondra, Martin a Tomík hlídala batohy a byla nachystaná na rychlej útěk před sekuriťákem.

Bohužel nás smůla provázela i večer. Ostraha na sebe nenechala dlouho čekat a po pěti minutách na nás naběhla s výhružkou volání policajtů. Rychle opouštíme spot, jedeme zpátky na Hauptwache a pomalu se přesunujeme na pokoj. Tady jsme si jen zabalili a ulehli, protože druhej den jsme potřebovali vyjet co nejdřív směrem na rakouský jezírka.

V sobotu nakonec vyjíždíme kolem půl jedenácté s vidinou toho, že kolem třetí jsme u jezírek a kocháme se krásným výhledem na hory a jezera. Bohužel nejsme muzikanti, abychom každej den vyhrávali, takže se dostáváme k jezírkům až po šesté hodině večer. Rychle dáváme nachladit pivka, koupeme se v ledové vodě a v pozdějších večerních hodinách dopíjíme všechen alkohol. Protože se v okolí nenacházela žádná hospoda, nezbývalo nám nic jinýho než si ustlat u jezera a těšit se na ranní koupačku.

Ranní probuzení proběhlo vcelku rychle. Nebyli jsme si totiž jistí, jak to s tím kempováním v Rakousku přesně je, a protože se na parkoviště začali sjíždět auta, zahladili jsme stopy po kempování rychlostí blesku. Část našeho týmu se ještě vykoupala v jezeře, který mělo tak o dvacet stupňů míň jak předchozí den, a následovala ta nejsmutnější část celé tour – balení a psychická příprava na následující pracovní den.

Na závěr bychom rádi poděkovali všem, kteří se dočetli až k těmto řádkům, našemu týmu za super zážitky a taky Temple storu za poskytnutí dodávky. Tak zase příště!