Přemejšlel jsem nad nějakou novou rubrikou a napadlo mě zavzpomínat na první skate boty jakožto spouštěč týhle podivný obsese, která stojí z části i za vznikem tohohle webu. Myslím, že každej má nějakej vtipnej příběh toho, jak k prvním skate botám přišel. Byla to meta. Brána do světa skutečnýho skateboardingu. Tak já začnu s těma svejma, jo?
Psal se zhruba rok 2000. S mým mladším kámošem Zelím a jeho rodičema jsme vyrazli do legendárního kladenskýho Deep shopu vybrat mu novýho skejta. Návštěvu skateshopu jsem si nenechal ujít, takže jsem se pozval k nim do auta jako samozvanej odborník.
Takže jsme v Deepu, oči navrch hlavy ze všeho co tam maj a kolik to kurva stojí (pamatujete když ještě holej skejt stál 2000 a grip 250? – celej měsíc jsem makal na brigádě, abych si uštěrřil na necelou polovinu kompletu). Zelímu jsme vybrali nějakýho skejta (jasně že 7,5 palce, co v tý době taky jinýho) a já tak bloudím zrakem po shopu.
Můj zrak utkvěl na bílý Etnies botě s cenovkou pod 1000Kč. Promnu oči, ale na cenovce jsou furt jen tři čísla. Zpozorním. Ptám se týpka, proč jsou ty boty tak levný a on, že jsou lehce ušpiněný. Následuje scéna, kdy Zelího rodiče zapřísáhavám na kolenou, ať mi těch 8kil půjčí, že jim to vrátím kdybych měl prodat ledvinu. Nakonec je ukecám.
Ještě doma tomu nevěřím: moje-první-vopravdický- skate boty! Co na tom, že jsou o dvě čísla větší!
No ale to byl bohužel jejich hlavní problém: za měsíc jsem měl molitan z paty v piči a moje chůze připomínala plavbu dvou zaoceánských lodí. Takže jsem ještě rád přijal kámošovu nabídku vyměnit je za fake Osiris D3 v mojí velikosti. Ale i tak byl tenhle kauf nezapomenutelnej 🙂 Dodneška mám někde mini prospekt Etnies z toho roku, kdy měl Mike Valley u Etniesu svůj druhej promodel (viz níže)
Vlastní fotku bohužel nemám a na internetech existujou všehovšudy asi dvě fotky, ale koukal jsem, že ten model byl vlastně zjednodušenej éS Muska pouze pod Etnies značkou.
Takže to byla story mejch prvních bot. Oslovil jsem s tímhle typem článku pár kámošů, tak uvidíme, co z nich vypadne za příběhy 🙂