Ruda vyrazil do míst, kde by v ČR člověk čekal super skateboarding a spoty jen v nejdivočejších snech a vůbec by se nenamáhal absolvovat štreku přes celou republiku, aby je odpanil. Někomu to ale za to holt stojí a výsledek je takovej, že si říkám, že jsem kurva nejel taky…
Někdy v zimě když počasí venkovnímu skateboardingu nijak nepřálo, vyhecovaný skejtovými videi a nejrůznějšími fotkami spotů od nás i ze světa, jsem si řekl, že bych tuto sezonu mohl pojmout krapet více akčněji. Letokruhy přibývají, každý měsíc x volných dní v kuse, zkusím tedy pokaždé někam vyjet na trip se skejtem ať už s někým nebo sám.
Legendární SF zine
Ten první na přelomu únor/březen se povedl na výbornou ale dubnový už jsem musel podstoupit sám. Samotného jezdit a objíždět místa mě vůbec nebaví tak jsem zkontaktoval olomouckého IGU, umělce, ridera a významnou postavu tamní SF crew a starého kamaráda Radima, vegana, taktéž skateboardistu a milovníka streetových spotů, který s toho nebojí i ve svých 38 letech !!
Uraz – další záškodnickej bulletin
Vše se domluvilo a ve čtvrtek odpoledne jsem se vydal vlakem do Přerova.
Přerov je okresní město ležící kousek od Olomouce, kde bydlí Radim, víc jsem o něm nevěděl nic. Po příjezdu jsem si shodil věci, najedl se a vyrazili jsme obhlédnout tamní streetspoty. Město je po architektonické stránce socialismem významně poznamenáno, různé plastiky, sídliště a urbanistické doplňky na vás čekají skoro na každém kroku. Hned zpočátku jsem byl mile překvapen řešením povrchů neb nelze říci, že i sem se bakterie zvaná zámková dlažba rozšířila v takovém měřítku.
Kašna Přerov
První spotem byla léta vypuštěná vodní nádrž, podotýkám, ze s výborným povrchem na to kdy se podobná díla budovala. I přes tento fakt do dnešního dne uvnitř nebylo nic přistavěno krom nalepeného elka na schod, o který se postaral právě Radim. Nemilou zprávou je, že radnice celý tento plácek v létě tohoto roku bude zasypávat a zatravňovat. Pár chvil jí obětovat by se rozhodně vyplatilo ale čas je neúprosný a slunko zapadalo.. Dalším spotem kousek od kašny byl double set 3+3, prý legendární neb se svého času dostal i na obálku některého staršího boardu a nějaký Malina ho letěl toho času BS přes reil, který je uprostřed. Rozjezd i dopad je starý, ruský, hladký asfalt, který už se ze současného městského prostředí vytrácí. Zde jsme se jen posadili k pivu a klábosili, tma už nám nedovolovala nic většího zkoušet. Odtud jsme se vydali do přerovského pivovaru se osvěžit ale cestou mi Radim ještě ukázal plácek, který prý patří asi k nejznámějším zde.
Full pipe Přerov
Je to socialisticke obchodní centrum, kolem kterého vede klikatá cesta a zídky, obojí z dobrého materiálu. Povrch a zídky doplňuje několik kanálů, sokl a 3 schody, na série hezký plac. Cestou z piva mi byl představen poslední spot tohoto tripu zde a tím byla kameninová lavice na manuály, slidy či grindy, na které ale seděla plastika dítěte nebo čeho. Povrch kolem byl ze starých dlazdic 30×30 myslim a byl ucházející, projeli jsme snadné slidy, pár manuálu a lavici zlořádsky zvoskovali na někdy příště. To bylo vše co jsem v Přerově osobně navštívil i kdyz za zmínku jistě stojí ještě kovový fullpipe v nějakém areálu za nádražím, ten jsem ale navštívit nestihl.
Tenhle gang to má celý pod palcem
Následující ráno a dopoledne jsem si dal u Radima chill a mrknul na jeho sbírku zinů, kde bylo i několik skateboardových a po obědě už mě nabíral iga s dalším členem street fighters crew Péťou a jeli jsme do Zlína. O Zlínu jsem toho věděl jako o velbloudech, na první pohled hezké městečko s charakteristickými prvky baťova vlivu, samozřejmě jsem vůbec nehleděl na další krásy tohoto města ale checkoval jsem spoty. Všiml jsem si, že někdo na radnici má rozum a chodníky se zde ve velké míře tvoří z klasických dlaždic tak 15×15 a jejich sjízdnosti tak nic nevadí. Prvním placem na rozježdění byl skatepark, nemá smysl ho nějak více zmiňovat, na netu bude jistě plno fotek ale dobrý povrch prý v širokém okolí.
Manual spot ZlínMístní vágus
Ze skateparku iga navigoval na jím objevený manuál nikým netknutý s nákladní rampou už v dost špatném stavu, pár tricků se vrátilo a jelo se na wallride, ten byl dost šibeniční s odjezdem na struhadlo, nic se nevyzvalo ale Péta měl nutkání, šel a téměř vstoupil do porady v přilehlé budově s tím ať mu někdo přeparkuje toho jaguára venku. Vrcholem zlínského street-skateboardingu byl nově vybudovaný park mezi priorem a univezitou, hezká zeleň, super povrch, betonové obklady zdí, kanál v mírném banku, spousta lidí a asi 5 kamer v dohledu. Říkal jsem si, že tady se ani nezapotíme a budeme vykázáni, v lepším případě bez flastru, nicméně jsme zde pobyli až do tmy a neustále jezdili, ohrožení z okolí tedy nula !! Super pocit odpanit něco v cizím městě !! Toho večera jsme se přesunuli do sf minirampy a už jen odpočívali.
Iga s parkouristama
Rudolf v insta kinu
Sobota se nesla v relaxačním duchu, krom houpání se v mini jsme navštívili plac u olomouckého baumaxu, kde lokálové nechali vzniknout drobnému spotu s 2 bednami, wallie concrete boxem, concrete hrana lepená na obrubníku ale hlavně se tam válí krapet vypodložený parádní parking curb, který byl největší atrakcí a kde jsme se s igou vzájemně hecovali. Od baumaxu jsme jsme objeli pár míst, kde SF dodělávali jen drobnosti aby to bylo skejtem použitelné a především letiště, kde za jedním z hangárů společně vytvořili pár modrých atrakcí. Z mraků na nás začlo poprchávat, nohy bolely ze Zlína tak jsme tento spot nechali ladem jako celý zbytek soboty.
Curbíček
Neděle byla posledním dnem mého tripu a proto bylo potřeba zavdat co nejvíce. Vyrazili jsme s Igou, Péťou a jeho přítelkyní Jančou do Náměště na Hané, kde se v nenápadné vesničce ukrývá koupaliště na můj vkus přepychové se solidním povrchem a širokou škálou možností. Zde jsme nechali ztratit poslední zbytky svých sil a nafotili nějaký ten materiál, čas ale neúprosně běžel a museli jsme se vydat zpět do města na vlak. Cestou jsem si ale neodpustil krátkou návštěvu obchodního centra šantovka, kde architekt vytvořil květníky u zastávky opravdu skvostně. Zde ale obcházeli mladí šerifové neustále kolem a víc jak 3 rozjezdy jsme nestihli.
Celý výlet po východě bych ohodnotil opět velmi dobře. Je úžasné když najdete spřízněné duše, které také dychtí po skutečném STREET SKATBOARDINGU se vším co skýtá !! Chtěl bych touto cestou poděkovat Radimovi, jeho Péťě, Igovi a Péťovi !! Díky moc, máte to u mě !!