CZ skate industry for dummies aneb proč českej skate business nefunguje

Nedávno jsem se tu zabýval otázkou, proč v ČR nefunguje sponzoring. Teď bych to rád trošku zobecnil na to proč nám tu tak nějak nefunguje celej ten „byznys“ a tentokrát to dofejme nebude tak moc postavený na vodě jako minule.

Problém nefungujícího trhu je dost komplexní a netýká se pouze skateboardingu, ale víceméně celýho maloobchodu a vychází to z několika fenoménů, který liberální ekonomové označujou a blahořečí až do nebe: globalizace, liberalizace mezinárodního obchodu a trhů spolu s jejich cenovou konvergencí. No hodně silnejch slov, jen co je pravda, ale výsledek je takovej, že de facto všichni účastníci trhu brečí nad současnýma podmínkama. Tak je špatně nastavenej systém, nebo v něm subjekty nedokážou fungovat? Tak trošku obojí…

Problém 1: rostoucí konkurence, rostoucí nabídka a klesající cena

Chybí vám na současným trhu něco? Je jasný, že štýlkaři postrádají quickstriky od Nike SB nebo je nebaví čekat pár měsíců, než se sem dostanou novinky z ameriky, ale v zásadě se dá říct, že na tuzemským trhu seženete všechno. Ba že je dokonce přesycenej krámama (jak ve smyslu věcí tak shopů). Situaci, kdy na trhu působí velká skupina subjektů, které nabízejí prakticky totožný produkty se v ekonomii říká monopolistická konkurence, což je stav, který má nejbíž ke konstuktu dokonalé konkurence.

P- cena zboží

Q – množství

S – nabídka

D – poptávka

V reálu to znamená, že rostoucí nabídka ve formě stále nových shopů nebo nabídky značek musí nutně vyústit v posun křivky nabídky. A jelikož se poptávka po zboží prakticky nemění ( nová vlna skaterů v současnosti moc nefrčí) má zvýšení nabídky vliv pouze na pokles rovnovážné ceny jak je vidět na grafu. Takže skateshopy musí zákonitě zlevňovat, aby se uživily.

Problém 2: efekt domina

Takže jsme v situaci, kdy je na trhu hromada zboží a shopy jsou tlačený zlevňovat, což se jim ale samozřejmě nelíbí, protože tím přiházejí o zisk. Kdyby existoval skateshopovej kartel a všechny shopy se domluvily na ceně, kterou by nikdo nesnižoval slevovýma akcema, tak pokud bychom neuvažovali přímej dovoz zboží ze zahraničí zákazníkem, dokázaly by shopy udržet rozumnou cenu a jelikož by zákazníci nemohli nikde zboží sehnat levněji, nakonec by ho nejspíš koupili za neslevněnou cenu. No jenže to je teorie, proti který stojí úvěry, hypotéky a různý další nástrahy podnikatelskýho života, který svou palčivostí způsobí, že dřív nebo později jeden shop udělá slevovou akci, aby co nejdřív získal peníze, což pak způsobí, že obdobně se zachovají i ostatní shopy, aby nepřišly o zisk a zákazníky.

Problém 3: cenový srovnávače

Tohle je noční můra všech kamenných krámů. Dojde frajer/ka , nechá si udělat hodinovou přednášku od prodavače jaký by se pro něj hodilo prkno, co by mu nejvíc vyhovovalo atd atd. Frajer/ka si to vyposlechne, řekne, že si to ještě rozmyslí, doma zadá název produktu, kterej jí/mu prodavač poradil do cenovýho srovnávače a už ví, kde koupí danou věc o 3Kč levněji. Tenhle systém dost připomíná fungování ratingových agentur pro hodnocení kredibility např. jednotlivých států. Jedná se o instituci, která stojí mimo trh, ale tak podstatně ho ovlivňuje, že se vlastně celá nabídka a od ní se odvíjející poptávka vyvíjí podle toho, jak tenhle subjekt funguje a co říká. Musím se smát, když vidím reklamu na zboží a hlášku: „Obchodnící se začali předhánět v cenách, tak přišlo Zboží a přestal v tom být zmatek nebo tak nějak“. Je to přeci přesně naopak! Obchodníci se předhánějí v cenách, protože jim to diktuje zboží a heuréka už jen tím, že existujou.

Problém 4: neexistující/neviditelná přidaná hodnota kamenných shopů

Ruku na srdce: proč chodit do kamenných krámů? Prodavač za kasou stejně surfuje na FB takže vás sotva pozdraví, doma máte net takže i cenovej srovnávač….potřebujete ještě další důvod pro to, abyste neměli kamennej krám pouze jako zkušebnu toho, co si pak objednáte na netu? Upřímně řečeno kamenný shopy tak nějak ztrácejí důvod svý existence. Starosti s cenovou politikou je vytěžují a vysávají natolik, že pak nemají čas fungovat jako lokální shopy v Americe (co v Americe, takový fungujou i v Německu!) – podpora lokální scéna, starání se o skatepark, pořádání závodů nebo dokonce charitativních akcí. Prostě kamenným shopům chybí něco, čím by ospravedlnili svojí maloobchodní marži. Když to pak zákazník vidí, nutně si musí říct, že nemá důvod, aby na něm shop vydělával, tak si řekne o slevu…easy.

Každá další fáze ve většině případů představuje 100% předchozí fáze, takže si můžete snadno spočítat jak se věci mají…

To se odvíjí taky od toho, že lidi tak nějak nechápou fungování maloobchodu jako systému marží a asi jim to tak nějak přijde jako zlodějna, když by měli ca. 50% MOC dát prodavači za to, že zboží dal na ramínko a pak jim do tašky. Jenže, když shop nic nevydělá, může těžko něco podporovat, ale když nepodporuje, může těžko prodávat bez slev….slepice a vejce.

Problém 5: zákulisní praktiky

Tohle nebudu nějak zvlášť rozvádět, ale existujou lidi, který berou byznys možná až moc vážně a místo toho, aby si řekli, že je fajn, že týpek z vedlejšího města, začal vyrábět skate hardware, tak místo aby mu pomohli, tak ho cenově zničí. Nebo prostě pouhou řečí většího cashe obejdou českýho distributora a zamávaj korunkama před ksichtem výrobci v USA, kterej na to samozřejmě rád uslyší, takže distribuci získá frajer, kterej má víc cashe bez ohledu na to, jestli se pak o značku stará nebo ne. A každej markeťák vám řekne, že konkurence cenou je cesta do pekel ( zejména proto, že by se pak marketing smrsknul na pouhý cenový akce:)

Problém 6: nefungující značkový push marketing

A jak dneska ten chlív funguje? Někdo to vyrobí. Distributor to nakoupí na sklad a za velkoobchodní cenu to prodá shopu, kterej (když má hoodně velký štěstí) to prodá za doporučenou maloobchodní cenu. To je taková ta klasická víceméně osvědčená retailová mechanika, která ovšem selhává otázce marketingovýho řízení a komunikace. Korporace to často dělají tak, že za nižší marže pro velkoobchod a maloobchod obstarávají komunikaci vlastní značky pro daný trh a zachovají tak konzistenci značky. Ok, tak teď si představte, že by něco takovýho reálně fungovalo: maličkej českej trh, kde např. na Wall Streetu kotovaná korporace, která skoupila Zoo York nakupuje a vytváří reklamu např. pro Board (bez urážky chlapci, jste tu jedinej pořádnej magazín:) a zároveň centrálně řídí českej skate tým. Utopie!!! Takže to funguje tak, že v lepším případě pošlou nějaký point of sale materiály, který se dostanou na shop a tím to končí. Občas ještě distributor, aby splnil udělal úlitbu výrobci, udělá někde banner nebo reklamu a tím to končí tuplem.

Zatím jsme převážně ve fázi a) tak uvidíme, kam se to vyvine….

Takže to je takovej cyklickej problém skate byznysu jak ho vnímám já. Řešení spatřuju v tom, že se buď skateshopy omezí na výdělečný aktivity, nebo budou vznikat shopy spadající přímo pod distributory. Ideální je asi soustředit se na pár značek v portfoliu, který nikdo další nemá, pokud mají potenciál, jinak nebude zbytí než rozprodat zbytky a zavřít krám pod tíhou nesplacenejch složenek

Pro nás zákazníky z toho vyplývá, že když něco kupujeme, neměli bychom sledovat pouze cenovku na štítku, ale celý kontext toho, kde, u koho a co kupujeme, protože způsob, jakým utratíme svoje těžce vydělaný peníze se pak promítne v tom, jak bude vypadat nejen skate byznys, ale skateboarding obecně. De facto to není nákup, ale investice, která se nám může vrátit. Tak to mějte na paměti! Zvoní! Konec přednášky!

Reklamy

One thought on “CZ skate industry for dummies aneb proč českej skate business nefunguje

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s