Interview: Adam Abada o dokumentu Backstreet Atlas

 
Čau Adame, jak vzniknul celý ten nýpad na tuhle bláznivou cestu?
Zach bydlel v Bostonu a já v NYC. Ten nápad vzniknul jednou, když se Zach rozčiloval nad tím, kolikrát už musel jet busem, aby si za mnou přijel zaskejtovat a ze srandy nadhodil, že příště pojede na skejtu.
Řekni nám nějaký fakta: Kolik km jste ujeli? Kolik za den? Jak dlouho to trvalo? Kolik padlo piv atd.
Za den jsme ujeli něco mezi 30 až 40 kilometry. Celkem to bylo něco přes 400 km.Většinou jsme skejtovali tak 8-10 hodin děnně. Piva jsem nepočítal, ale i ve videu je  jich bylo hodně a v reálu jich bylo samozřejmě ještě mnohem víc.
Nekoukal jsi do Guinessovky, jestli tahe cesta nebyl světovej rekord?
No hele nekoukal jsem, ale předpokládám, že světovej rekord o dost převyšuje vzdálenost, kterou jsme ujeli my a že to bylo asi o pořádnej kus brutálnějí.
Koukal jsem, že jste to celý odjeli na klasickejch kolech. Kolik sad jste za cestu zničili?
Kámo celý jsme to odjeli na jedinejch kolech! Ty nám dal kámoš James z Laborshopu na Canal street v NYC, jestli budete mít někdy cestu kolem, stavte se u něj!
V titulcích děkujete docela hodně lidem. Vypadá to, že vám pomohlo hodně lidí, ačkoli podle videa si většina z nich myslela, že jste totální šílenci, ne?
Pomohlo nám hrozně moc lidí jak na tripu tak během jeho příprav. Stoprocentně v titulcích nejsou všichni, protože by to pak bylo delší než celej film samotnej.Nemyslím si, že by nás lidi považovali za skutečný blázny, jen to bylo asi první co jim přišlo na jazyk, když jsme jim řekli co děláme a že to myslíme vážně.
 
Chodili jste skejtovat i po večerech, když jste se ubytovali? Jak dlouho po tom, co jste se vrátili domů jste nebyli skejtovat?
No většinou jsme dojeli na místo, během hoďky se najedli, dali piva a brko a vytuhli jsme. Ale to víš, že když se něco dělo, tak jsme na to našli sílu, jako třeba ta session v rampě v Bridgeportu.Myslím, že jsem šel skejtovat hned druhej den po tom, co jsme se vrátili.
Naučili jste se na cestě skejtovat na switch, abyste ulehčili nohám?
No mě někdo dával tip jak se naučit odrážet, když chceš jezdit na switch, takže jsem byl jakože připravenej. Zach se v tom na cestě docela hodně zlepšil, ale je fakt, že s tou zátěží, kterou jsme měli na sobě jet na switch nebylo moc dobře možný, protože naše těla na to prostě nebyly zvyklý.
Na cestě jste očividně narazili na celou řadu zajímavejch lidí. Máš nějakou story, která třeba nebyla ve videu?
Většinou lidem vyprávíme příběh z La Quinta hotelu v New Haven, kde nám vybouchli všechny kontakty a museli jsme se ubytovat v hotelu. Nechtěli jsme moc utrácet, takže jsme šli po tom nejlevnějším. Zbitý jak psi jsme se vydali dolu k hotelovýmu bazénu a začali se tam bavit se všema, kdo tam byli. Larry – 19 krát odsouzenej trestanec, kterej přijel do města se svým postiženým synem Samem kvůli pohřbu svý sestry. Dál tam byl bezzubej bývalej profi hráč baseballu a ještě veterán z Vietamu. No byla to docela squadra a tím, jak jsme byli hrozně utahaný jsme se hrozně dobře bavili a bylo nám jedno s kým. Škoda jen, že jsem kameru nechal na pokoji. No tak tohle byl osobně takovej největší zážitek se zajímavýma lidma. Přeji jim všem hodně štěstí, ať už jsou kdekoli!
 
Jakej je to smrad, když celej den skejtuješ v ponožkách obalenejch igelitovým pytlíkem?
Jo tak to nechám na vaší představivosti. Řeknu jen, že já jsem smrděl víc než Zach 🙂
Měli jste v plánu stát se novodobýma Kerouacama nebo Alvinama Straigtama na skejtech? Jak vás ten výlet změnil?
No, Kerouaca mám sice hodně rád, ale souvislost jeho a našeho příběhu vůbec nevidím. Co se týče Alvina Straighta, tak doufám, že v budoucnu budu mít k někomu takovou vazbu, že bych našel sílu udělat něco podobnýho jako udělal on.
Jaký to bylo, když jste dorazili do NYC? Bylo to spíš oddychnutí, že už to máte za sebou nebo vám to bylo líto, že už je konec?
Do NYC jsme dorazili, aniž by jsme si toho vlastně pořádně všimli.Bylo to smutný ale triumfální. V ten moment jsem se cejtil, že bych dojel až do Miami 🙂 Byli jsme zahlcený dojmama z cesty a i z toho, že jsme řekli, že uděláme něco bláznivýho a těžkýho a dokázali jsme to.
Oba vypadáte jako dospělí chlápci, čím se živíte?
Tak to je docela diskutabilní, ale když myslíš…Zach má bar a já se živím jako filmař na volný noze.
Co je Gnarcotics?
taková blbost, kterou jsem vymyslel už na střední a stala se přezdívkou mých stránek a sociálních platforem. Pravděpodobně díky tomu přijdu o práci 🙂
No a ta poslední: šli byste do toho znova?
Tak to si kurva piš!
Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s