Přátelský pozdrav ze skateparku v Sokolově

To je tak když otevřete složku s fotkama a vyvalí se na vás hrozvej zatuchlej puch. Řikáte si, vo co de a pak vám dojde, že jste někdy v hlubokým létě byli s partou na skejtovým výletě za spotama v západních Čechách….

Na místní poměry docela slušný zázemí

Hlavní zastávkou našeho vejletu byl kupodivu Sokolov. Tohle městečko rozhodně neni vyhlášená skate metropole, takže si asi logicky kladete otákzu: Proč sakra tam?

První objížďky nádrže

Jako již klasicky byla u zrodu myšlenky náhoda. Na Skaterocku přistály někdy v červenci (asi) záběry jedný holčiny točený právě ve zdejším parku. Většinu triků dělala na starejch plechovejch překážkách nebo klasický Mystic stavebnici – kompromisu pro skatery, bikery, rollery a další -ery. Když se ale rozjížděla na jeden trik, všim sem si v pozadí zajímavý věci. Po vzoru kriminálky Anděl jsem si nejdřív dal slow-mo, následně zastavil obraz a proved nesmyslnou počítačovou simulaci na základě vlasu, kterej jsem našel uprostřed pole….no prostě všim sem si, že za ní je vypuštěná hasičská nádrž a v ní stará plechová pyramida.

Serióznost stranou – fajvou

Takže o nějakej ten pátek později jsme se s Lukym a Dejvem sbalili a vyrazili směr Karlsbad a odtud na Sokolov.Kupodivu jsme ani moc nebloudili – pro ty z vás, který byste měli v plánu Sokolovskej park hledat: najděte hokejovou halu s fotbalákem hned u říčky/potoka – easy.

Hra stínů pokračuje – takovej nějakej divnej frontside

Park má v zásadě tři části: zmiňovanou Myslic stavebnici, plácek s několika oldschool překážkama a vanu. Bejvalá požární nádrž dostala před pár lety asfaltovej povrch, kterej hezky vyrovnal dno. Momentálně už je trošku hrubší, ale pořád v pohodě. Nádrž je zhruba metr hluboká, takže žádnej extrém, ale super na vyblbnutí.

Kvůli tomuhle sme jeli takovou dálku??

Jedinej serióznější trik, kterej jsem měl v plánu udělat byl přeskok přístupovejch schůdků. Bohužel nájezd trošku do zatáčky a malej bank způsobily, že při pokusu o přeskok člověk dopad přesně na hranu banku, takže zůstalo nakonec jen u tailu na horním schodě.

Když překážky omrzí I. – cosi jako wallride

Pak jsme ještě chvilku dělali nějaký blbosti alá stará škola, zkoušeli „wallride“ na místní zíďce, se ctí prohráli v GoS s místníma a Pluhy nakonec zjistil jak je důležitý, aby v parku byl hajzl….tady bohužel nebyl no.

Když překážky omrzí II.  – noseslide pop-over na parkovišti

Aby celej trípek neskončil jen v Sokolově, vydali jsme se ještě o kousek dál k čáře – minuli jsme legendární Kynšperk nad Ohří a jeho plácek a zakotvili ve Františkových Lázních.

Bazének pro lázeňskou kůru

Tady se ujal slova zase spíš Pluhy protože je to přeci jen starej bazénář, ale velice příjemnej tvar bazénku dovolil trénovat surfing v bowlu i takový bazénový nule jako jsem já.

„Tady ho štrejchnu frontsajdem….“

Místní park je menší, než se může z fotek zdát a na moc skaterů jsme tu nenarazili, vlastně jen na bikery. Milovníky cruiserů bude jistě zajímat, že park je postavenej vedle krásnýho jezírka s vybetonovanejma cyklostezkama kolem…jestli mi rozumíte. Na strýteček už nebylo moc sil protože jsme se v Sokolově překvapivě zasekli, takže jsme se spíš už jen tak vozili.

„…..támhle na extenšnu zas beksajdem“

Toť vše! Už jen kebab ve Varech a hurá dom. Dobrý to bylo!

Musíme se pochválit sami, nikdo jinej to za nás neudělá!